Empatic

Empatici

Není tomu dávno, co do města Brožova zavítala astrálka jménem Pentarína. Zamilovala si Brožov a s ním i celý tento svět, avšak trápila ji cena, kterou za přítomnost zde musí platit... Aby astrál mohl setrvávat na daném světě, musí zabíjet zdejší živé tvory a brát si část jejich duší. Nečiní-li tak, jeho pouto s tímto světem slábne, až nakonec vymizí úplně a on se vrací tam, odkud přišel... Pentaríně se příčila představa, že by kvůli setrvání v Brožově měla zabít byť jedinou živou bytost, jež si smrt nezaslouží, pročež se stala postrachem všech místních vrahů a vyvrhelů. Jejího počínání si všimlo i několik mágů, s nimiž se spřátelila. Poradili jí, ať zajde za jejich mistrem, mocným mágem Raistem, který možná bude vědět, kudy z této ošemetné situace ven. Vzdor pochybám Pentarína poslechla jejich rady a za mágem se vydala. Mistr mág jí nabídl těžké, složité řešení, avšak se svou pomocí přišli i ostatní zkušení mágové a nakonec společnými silami vytvořili mocné kouzlo, jež Pentarínu přeměnilo na bytost na tomto světě nevídanou.

Empatikům zůstávají masivní rohy; dědictví jejich původní rasy. Jejich pleť má pro zdejší svět přirozenou barvu, není na ní ani stopy po exotické červené, modré či bronzové. Mnohem větší změnou je pro ně však vztah k místním tvorům. Již je nepotřebují zabíjet, aby se zde udrželi, naopak je potřebují živé a poblíž. Empatici se cítí mnohem lépe, jsou-li obklopeni ostatními živými tvory; vnímají jejich emoce, jež je přitahují jako pochodeň můru.

Pentarína byla první, avšak zdaleka ne jediná, kdo podstoupil tuto přeměnu. Zpráva o činu se začala rychle šířit a Brožov se tak ocitl v hledáčku zájmu mnoha učených cizinců.

 

Vlastnosti

Falešné emoce

 

Kostým

Rohy různých tvarů a velikostí (nepoužívat paroží).

 

Odkaz na Google Dokument k případnému tisku: Zde!