Známá náboženství

Organizátory doporučená náboženství

Církev Světla Svatého

Toto náboženství má velkou skupinu věřících i kněží. Má tendence se rozrůstat.

Následovníci učení Světla Svatého neuctívají  konkrétního boha. Jedná se především o životní filozofii, víru v sebe sama a dobro jako takové. Následovníci této cesty věří v jakousi energii, jež spojuje všechny živé bytosti. Skrze toto propojení se pak lidé navzájem ovlivňují. Pokud například přijde hladomor což nevyhnutelně způsobí utrpení mnoha lidí, může toto utrpení prosáknout do oné všeprostupující energie - Světla - a šířit se dál i do srdcí dalších lidí. Služebníci Světla se tak snaží ve světe vymýtit bezpráví, strádání a další temnotu, jež sedá do lidských srdcí. I díky tomuto pohledu na svět klade tato víra velký důraz i na jednotlivce. Lidé, jež nalezli dobro ve svém srdci, jej mohou šířit dál a mravenčí prací tak skutečně usilovat o lepší zítřky pro všechny. V řadách Světlonošů (jak se aktivním vyznavačům této víry někdy říká) nalezneme kromě samotných kněží i prosté lidi, jako pekaře, řemeslníky, ale i státníky nebo vojáky. Církev Světla nerozlišuje rasy či původ. Temnota je všudypřítomná a každý kdo přijme filozofii Světla Svatého může být svíčkou uprostřed noci.

Symbolika: Zlaté slunce (odkaz Zde!)

Požehnání chrání před magickým bojovým efektem: "Žár"

 

Mona

Jedno z nejrespektovanějších náboženství. Má aktivní kněžku a mnoho uctívačů v řadách hraničářů a druidů.

Bohyně Mona byla patronem elfů a života, ochránkyní dávného elfského města ve hvozdu, které padlo pod náporem Vitirixových vojáků ve chvíli, kdy ji vylákal do jiné sféry. Za to Vitirixe a jeho následovníky dodnes nenávidí. Legenda praví, že plakala pouze jednou, za své ztracené děti, a místa, kde dopadly její slzy, se proměnily na nevysychající jezírka. Mona pak zmizela na tisíce let a objevila se až teď.

Do svých řádů přijme kohokoliv, kdo ctí posvátnost přírody a jeho činy tomu také odpovídají. Dnes jsou to zejména druidi a hraničáři. Kult vede hlavní kněžka (vždy žena), která mluví Moniným hlasem a vede rituály hluboko v lesích u Brožova. Scházejí se u posvátného stromu, který obrůstá kapradím - symbol pŕítomnosti Mony. Jednou za mnoho úplňků se bohyně zjeví svým věrným jako bílá laň, nebo jako nádherná elfka v šatech v přírodních barvách s dlouhými bílými rozpuštěnými vlasy.

Hlavní touha Mony je udržet přirozený koloběh života a přírody. Po narušení přirozeného řádu následkem těžby teolitu se hlavním cílem uctívačů Mony stalo obnovení síly lesa a zabránění dalšího rozšiřování Brožova, těžby a přerůstající civilizace.

K ostatním bohům je Mona velmi milosrdná a neutrální. Kromě Vitirixe.

Symbolika: Stříbrné kapradí

Požehnání chrání před magickým bojovým efektem: "Vlna"

 

Ordo Draconis - Řád draka (víra lidí)

Náboženství s největším počtem věřících, má několik kněží s velkým vlivem. Je naprosto nevhodné pro postavy, které nejsou lidské rasy.

Řád, který vnímá dračí symboliku s odkazem na dávnou báji jako cestu k upevňování víry v sebe sama. Podle báje v době, kdy lidé žili v říši bohů a sloužili jim, nabídl Rudý Drak lidem jablka ze stromu poznání. Lidé skrze ně poznali svou vlastní sílu, a vzepřeli se bohům. Ti je za to vyhnali ze svého světa. Řád si klade za povinnost chránit veškeré lidstvo před hněvem bohů, neustále se zlepšovat a sílit, aby se jednoho dne v poslední bitvě mohli vyrovnat síle bohů. Vyznává řád, sílu, vytrvalost a odvahu. Zatracuje zahálku, modlářství, násilí na lidech víry a slabost.

Symbolika: Drak

Požehnání chrání před magickým bojovým efektem: "Strach"

 

Satyrus a Velká matka

Toto náboženství se dělí na dva směry uctívačů. Jedni praktikují krvavé obětiny, druzí uznávají pouze pokornou formu bez násilí. Ve městě a jeho okolí je uznávána pouze jeho pokorná forma. Má vícero kněží, mezi nejznámější patří mistr ranhojič.

Víra v Satyruse či, jak je také nazýván, Rohatého pastýře a Velkou matku patří mezi nejstarší doložená a stále aktivně praktikovaná náboženství v Brožově. Znali a uctívali jej již dávní elfové, ale nejvýraznějšími vyznavači byli po dlouhé věky barbaři z okolí Brožova. Když barbaři sestoupili z kopců do Brožova, přinesli s sebou i svou víru, již postupně začali přijímat i běžní obyvatelé města. Tak se víra v Satyruse stala obecně vírou všech, kdo žijí v souladu s přírodou, uznávají základní přírodní zákony a neodmítají potěšení, jež nám přináší Velká matka.

Satyrus je bůh mlčenlivý, ale ke svým věřícím je přímý a spravedlivý. Proto a také pro svou relativní volnost v praktikování víry se tak rychle rozšířil u všech lidových vrstev.

Symbolika: Bílá a červená barva, Satyr (obecně muž s kozími rohy, či kozí hlavou), Kozí hlava

Požehnání chrání před magickým bojovým efektem: "Strach"

 

Strojový bůh

Toto náboženství má velkou politickou moc, protože je podporováno lidem z Gerleánu. Má aktivního kněze, ale mimo původních Gerleánců poměrně málo věřících.

Stroj je vším a vše je strojem. Vše na zemi, na nebi i v jiných sférách bytí jsou kolečka stroje. Stroj není entita, ale princip, na kterém stojí existence všeho.

Vzhledem k tomuto principu je kult přátelský ke všem náboženstvím, které podporují mír a spolupráci, neb i jejich bohové jsou součástí Stroje a jejich následovníci uctíváním části velebí i celek.

Hlavním projevem Stroje je přeměna a předávání energie – ať již v základní podobě přeměny alchymické energie v uhlí či dřevě na energii tepelnou, nebo esoterickou energii modlitby na energii božského zásahu – energie nikdy nezaniká, pouze se mění v jinou formu.

Stroj je přítomen ve zlomkem svého ducha v každém stroji. Podle velikosti a složitosti stroje je síla ducha / přítomnost různá - v cepu je jí, co by se za nehet vešlo, ve mlýně je duch silnější… V okamžiku, kdy člověk stvoří stroj s dostatečně komplexním principem, získá Strojový bůh dostatečnou manifestaci na zjevení se vnímavé mysli. Té pak předá znalost své existence a daný člověk získá schopnost naučit se probouzet k vědomí ducha stroje a dosáhnout tak účinnosti a funkce jinak nedosažitelné. Cílem kultu je vynalézání, výroba a udržování strojů vykonávajících či usnadňujících práci a shromažďování informací o principech fungování světa/stroje. Čím dále se posune naše poznání, tím více pochopíme Stroj a tím více pozvedneme naše životy.

Jeho barva je rudá jako srdce výhně, v níž se rodí stroje, a barva železa, mědi a mosazi, z nichž se stroje vyrábí.

Posvátnými předměty jsou nářadí, mezi vším hlavně hasák, součásti stroje jakožto jeho těla. Nejmilejší jeho srdci jsou ozubená kola – ovšem pokud mají být nošena, musí být vyrobena jako symbol, nikdy vzatá ze stroje.

Za věřící přijímá všechny, jejichž cílem je rozšiřovat vědění a udržovat soukolí v chodu. V lásce má obzvláště ty, jejichž mysl je oddána vynalézání, stavění a údržbě strojů.

Každé spuštění stroje je rituálem k jeho poctě, dělá-li ho uvědomělý věřící, neb je probuzením ducha stroje, jenž je projevem Strojového boha. Rituálem je samozřejmě i každá údržba stroje, neb je tak zároveň pečováno i o boha.

Zlem je z pohledu Strojového boha cokoliv, co poškozuje správnou funkci stroje – od násilného ničení přes alternaci původní funkce bez posvěcení až po nedbalou údržbu. Toto se týká nejen stroje lidmi vyrobeného, ale i stroje jako světa – kdokoliv kdo narušuje chod světa a poškozuje „kolečka v soukolí" je zlem a jeho energii přeměnit do jiné formy, která nebude sypat písek do soukolí.

Symbolika: Ozubené kolečko

Požehnání chrání před magickým bojovým efektem: "Past"

 

Vitirix

Ideální náboženství pro každého uctívače a obdivovatele smrti či temného kultistu. V dnešní době nemá žádného aktivního kněze. Má však dost skrytých podporovatelů s velkou mocí.

Bůh smrti, nemrtvých a Podsvětí, často zobrazován jako rohatý minotaur se stříbrným kruhem v nozdrách sedící na trůnu z hory lebek. Je mstivý a zákeřný, často se snaží zasahovat do chodu světa a škodit následovatelům jemu nepřátelských božstev, jako je Mona. Nejsilnější spojení s Vitirixem je na hřbitovech, bojištích a všude, kde zemřelo mnoho tvorů, nebo také u mohyl mocných osobností.

Je známo, že na těch temnějších místech s ním spojených je možné zaslechnout melodii varhan, která proniká z Podsvětí skrze ztenčenou oponu. Sám Vitirix prý vyhrává nemrtvým následovníkům na kostěné varhany. Vitirix ovládá většinu divokých méně inteligentních nemrtvých a většina nekromantů jej vzývá přímo, neboť jim napomáhá s tvorbou jejich služebníků.

Všichni nemrtví jsou jeho dětmi a ve Vitirixově Podsvětí čekají na finální bitvu bohů. Je rozhodně přesvědčený, že válku vyhraje i díky své neustále se zvětšující armádě.

Symbolika: Rohy, Minotauři, Hora lebek s trůnem, Kostěné varhany, Stříbrný kruh v nozdrách

Požehnání chrání před magickým bojovým efektem: "Mráz"

 

Ostatní náboženství

Ba’Hnus

Staré, dnes vymizelé náboženství.

Bůh Ba’Hnus je mezi bohy panteonu relativně mladým bohem. Mezi mocnější bohy se dostal díky rostoucí skupině lidu z močálu, takzvaných „bahňáků", kteří jej přijali za svého ochránce. Bůh Ba’Hnus se zjevuje ve formě velkého hnědo-zeleno-černého mloka. Sídlí v močálu Žbluňk-tar, z něhož pochází i nadbahno. Při rituálech se jeho uctívači mažou bahnem, jimi nazývaným "nadlátkou", a věří, že má léčivé schopnosti. Ba’Hnus jest stvořen z bahna a proto je bahno uznáno jako základ víry. Bohoslužby Ba’Hnovi bývají hlasité a mokré a můžou při nich být přineseny i lidské oběti. Při bohoslužbě je ráchání v bahně před oltářem příjemnou samozřejmostí.

Symbolika: Skořápka kokosového ořechu

Požehnání chrání před magickým bojovým efektem: "Žár"

 

Dawer (trpasličí bůh)

Staré, dnes vymizelé náboženství. Samotná existence tohoto náboženství je zmíněna i v oficální historii Tornelionu.

Trpaslíci věří, že předkem celého jejich pokolení je bůh Dawer, který nad nimi drží ochrannou ruku. Zpodobňují ho jako jednoho z nich - dlouhovousého a dlouhovlasého trpaslíka s velkým kladivem a pracovními nástroji. Čest mu prokazují vlastní tvorbou a řemeslnou prací.

Symbolika: Kladivo

Požehnání chrání před magickým bojovým efektem: "Past"

 

Kult černého ptáka

Náboženství má malou skupinku věrných uctívačů, ale chybí jim kněz. Toto náboženství je těžko uchopitelné, protože se v podstatě jedná o uctívání předků.

Kult je ve své podstatě animistické náboženství, které nemá bohy, nejblíže se tomu blíží Černý pták, kterého považují přívrženci tohoto kultu za manifestaci duchů svých předků, který na něj dohlíží a chrání je jednak proti tomu, aby sešli z Cesty, a také před těmi, kdo Cestu nenásledují.

Náboženství vzniklo jako odpověď na chaos a bezvládí. Je postavené na tom, že aby komunita přežila, je potřeba mít určitý řád - zde pojmenovaný jako Cesta Spravedlivého. Vzhledem ke komunitnímu charakteru náboženství, kde každý kněz, zvaný Soudce, určuje, co je spravedlivé, neexistuje jednotný výklad toho, co je vlastně Cesta Spravedlivého.

To málo, na čem se shodnou prakticky všichni, je, že aby byl člověk spravedlivý, musí být přínosem pro svoji komunitu - farmář, lovec, úředník, soudce. Problém je v uznávání autorit, protože někdo, kdo žije z práce jiných, nemůže být podle převládajícího názoru Spravedlivý. Rozporuplný je vztah k mágům, protože většina Soudců nechápe jejich účel. Klid předků je svatý a kdokoliv by ho narušil, tak je nepřítelem Spravedlivých. U řady Soudců převládá názor, že pro ochranu komunity je možné proti těm, kteří nejsou Spravedliví, vést spravedlivou válku.

Symbolika: Silueta černého ptáka

Požehnání chrání před magickým bojovým efektem: "Strach"

 

Kult Krve

Staré dnes vymizelé náboženství. Jeho případní uctívači musí počítat s možností, že budou popraveni, pokud nenapraví jeho reputaci.

Kult uctívající bohyni Krve, jehož věřící oddaně slouží své paní jak jen mohou, zejména v ochraně, shromažďování a uchovávání informací pro další generace a rozvoj člověka po rozumové stránce. Jejich symbolem bývá většinou krvácející oko nebo chiméry. S jinými náboženstvími problém kult nemá, ale běda těm kdo se pokusí jejich bohyni hanit či zlořečit, to jsou pak kultisté ochotni při obraně cti své Paní obětovat život. Při novodobých rituálech převážně debatují o výzkumech či pozorováních a popíjejí přitom nápoj zvaný "Krev Země".

Symbolika: Krvácející oko, Chiméry

Požehnání chrání před magickým bojovým efektem: "Žár"

 

Quanzhen - Cesta Pravdy

Téměř vymizelé náboženství s minimem uctívačů. Výhodou je, že tuto víru vyznává mistr kněz.

Následovníci Quanzhenu nebo také "Cesty Pravdy" se snaží dosáhnout osvícení skrze aktivní nečinnost. Principem je oprostit se od všech závazků a být prostý a skromný. Jen tak je možné nechat sebou prostupovat vesmírnou sílu Zhen a dosáhnout osvícení. Součástí víry je i vědomí, že svět je stále v pohybu a nic není stálé. Quanzhenisté se snaží vyrovnávat přirozenou rovnováhu jak uvnitř sebe, tak i v okolním světě. Ti, jež narušují přirozený, zejména přírodní koloběh, jsou pro následovníky vesmírné síly nepřátelé, zejména nekromanceři a nemrtví.

Symbolika: Kruh, ve kterém je spirála, která je z poloviny tmavá a z poloviny světlá, přičemž každá strana obsahuje špetku své inverzní barvy

Požehnání chrání před magickým bojovým efektem: "Vlna"

 

Řád klubka (víra kočkolidí)

Téměř vymizelé náboženství s minimem uctívačů. Samotná existence tohoto náboženství je zmíněna i v oficální historii Tornelionu.

Vědomí kočkolidských mudrců (kněží, mágové, léčitelé…) vtělené do Velkého klubka. Vždy když zemře významná kočkolidská osobnost, provede se speciální ceremonie, kterou se přemístí vědomí z těla do klubka. Sice je to klubko vlny, ale uvnitř jsou to stále kočkolidi, kteří skrze kněze promlouvají a předávají své učení a umění. Chovají se jako kočky a mají rády všechno, co jiné, žijící kočky!

Věřící v Klubko nemusí být nutně kočkočlověk, ale věřící musí být označen viditelně umístěným malým klubíčkem, které nosí jako projev úcty Velkému klubku. Velké klubko, ale účinkuje na všechny věřící, a pokud se taková bytost pravidelně účastní bohoslužeb a rituálů, bude to na ní časem znát – zleniví a zpohodlní, mohou narůst vousky atd. Začne prostě kočkovatět.

Cílem tohoto náboženství je pomocí moudrosti Velkého klubka naplnit všem věřícím bříška, zbavit je línání a parazitů, udržet je zdravé, spokojené a šťastné až do konce jejich dní. Je to mírumilovné náboženství a jeho věřící nemají potřebu válčit, pokud k tomu nemají opravdu dobrý důvod. Za své nepřátele považují psy a všechny bytosti, které chtějí ublížit či jim nedat nějaký mls. Ovšem psy, kteří nechtějí věřícím vyloženě ublížit, nelikvidují, ale pokoušejí se je svou roztomilostí přesvědčit, aby jim sloužili.

Symbolika: Klubko

Požehnání chrání před magickým bojovým efektem: "Past"

 

Sýfa

Momentálně nemá aktivní uctívače. Fyzická manifestace bohyně Sýfy byla zabita v lesích u města Brožova. Veřejné uctívání této bohyně není ve městě tolerováno.

Stvořitelka a ničitelka, krásná pouštní bohyně ohně a světla. Její věřící bývají velmi oddaní až fanatičtí a jejich násilné působení v Dahirském emirátu se stalo synonymem krutosti. Sýfa údajně nenávidí ostatní bohy a ty, co se jim klaní. Její kult vyznává představu

světa očištěného od ostatních náboženství, kde bohové již nad smrtelníky nemají žádnou moc.

Symbolika: Slunce ověnčené plameny (odkaz Zde!)

Požehnání chrání před magickým bojovým efektem: "Žár"

 

Ten, jenž se zalekl své moci

Staré, dnes vymizelé náboženství. Samotná existence tohoto náboženství je zmíněna i v oficální historii Tornelionu.

Též zván Vládce nebes a hvězd. Prý je bohem pradávným, byl zde dříve než ostatní. On a jeho bratr. Vyobrazení se přímo nedochovalo, ale legenda praví, že je větší než dnešní lidé, brada snad nepřirozeně protažená a jeho obličeji, který na jiné rysy je spíše skoupý, vévodí velké vše objímající oči. Oděn v šat temný, vesmírný, hvězdami posetý, přítomen je ve všem a v každém. 

Stvořitel života. Dárce civilizace a dobrého. Průvodce osudů a hvězdný pán. Jeho mysl nesmírná, mysl kosmokratora, zná životní příběh všech kdy narozených i těch, kteří se teprve narodí.

Dle legendy byla však jeho moc tak neomezená, že se jí sám zalekl a ve chvíli hlubokého smutku a zoufalství z činů bratra svého, který negoval to dobré, co Vládce nebes a hvězd daroval světům, rozhodl se moc svoji uzavřít do oblíbené hvězdy. Ta ale nápor moci božské nevydržela a rozpadla se na nezměrné množství kousíčků, částeček a úlomků. Její díly pak putovaly vesmírem a několik jich dopadlo snad i na tento svět. Každé zrnko skrývá velkolepou moc a alchymisté takové zrnko často využívají k tvorbě těch nejsilnějších artefaktů.

Ve známých časech nikomu na modlitby neodpovídá a jen bláhoví jej stále vzývají. Učenci věří, že je tento bůh po rozpadu hvězdy mrtvý.

Symbolika: Neznámá

Požehnání chrání před magickým bojovým efektem: "Mráz"

 

Vlastník moudrosti

Komunitní náboženství.

Je to bůh vzdělanosti a výzkumu. Vlastníkova podoba není zřejmá, ale jeho symbolem často bývá lidské oko s proškrtnutou panenkou. Kněží může po probuzení cítit, že se ve snu se svým bohem setkal a komunikoval s ním. Vlastník moudrosti může svému knězi zjevit své záměry také formou vize, kterou kněz vidí jako sled obrazů.

Pro boha vzdělanosti není podstatná rasa uctívače, pokud neničí vědění, má touhu se vzdělávat a zkoumat. Mezi jeho oddané věřící patří zejména takzvaní "Lovci nočních můr". Vlastník moudrosti a jeho uctívači obvykle usilují o odstranění hlouposti ze světa, ale také loví zločince, tím si jeho stoupenci snaží získat boží náklonnost. Jeho nepřáteli jsou také všichni bezvěrci a ti, jež zpochybňují Vlastníkovo existenci. Na ostatní víry však hledí jako na zdroj vědění.

Symbolika: Lidské oko s proškrtnutou panenkou

Požehnání chrání před magickým bojovým efektem: "Spánek"