Králíček... (I. Epilog 2025)

Hopká králíček přes kapradí,

nosánek čichá, jak vítr mu radí,

vesele hopká, jak srdce mu zpívá,

na palouček běží, kde zvláštnost se skrývá.

Tam v šeru mezi stromy cosi se třpytí,

fialový závoj se chvěje a svítí,

králíček skočí zas o kousek blíž,

a najednou prásk... už není nic.

Jen rudé kapky po trávě tančí,

chlupy a kůstky v květech se ztrácí,

palouček mlčí, jak kdyby nic,

jen vítr si šeptá o konci hopkavic.