2023 Prolog čtvrtý - Běžné ráno v rámci správy Brožova

Běžné ráno v rámci správy Brožova

Znáte ta krásná rána - vychází slunce, zakokrhá kohout, stráž vyhlásí, že všude je mír a klid, a vám se rázem chce vstávat o to víc. 

Pan místodržící se spokojeně podíval na svou snídani. Lehký vinný střik, nakládaná křepelčí vajíčka, domácí sýr posypaný bylinkami zaslanými z Hvozdu, a čerstvé pečivo.

"To by šlo…" zamumlal si pod vousy a chvilku přemýšlel nad tím, zda si dá jahodovou marmeládu či trnkový džem. Pan Luccasso miloval ta rána v Brožově, kdy vládne klid a město se pomalu probouzí. Bohužel - tedy pro něj - Brožov ztratil trošku "barvu," jestli si rozumíme. Chyběl mu onen modrý podtón - modrá záře okolo lidí a ony drobné cestičky ukazující budoucnost.

"Inu, práce nepočká…" řekl si, když se podíval na to, co rád označoval jako ranní tisk. Jednalo se o zprávy a depeše, informační svodky a malé drobnosti, díky kterým Brožov a okolí běželo jako dobře namazaný… no dobře, aspoň docela funkční stroj.

"Budoucnost se sama nevybuduje…" pomyslel si pan místodržící, zakousl kousek sýra a sáhl na hromadu svitků, ze které jeden náhodně vybral. Co si budeme nalhávat, měl k chodu Osudu trošku blahosklonný přístup.

Rychlým pohledem zkontroloval pečeť, na které byl strom. Pečeť lehce rozlomil a jemně přivoněl. "Ano, ano. Brožovské včeličky jsou pilné a ta vůně čerstvého vosku z přírody je nezaměnitelná." Rychle očima přejel zprávu a usrkl vinného střiku. "Hmm, hmm. Zvýšený výskyt nemrtvých…" To se prostě v Brožově stává. Samanthino Podzemí je sice zajímavý soused, bohužel sebou ale nese jisté nevýhody.

Myšlenkami se vrátil k divnému snu, který měl - a nejen on. Pravdou ale je, že tato snová anomálie se stala jen jednou a vyšetřování nic neodhalilo - a to jak ze strany Mágů, tak ostatních. Dokonce i rozbor vody provedený alchymisty, neodhalil nic zvláštního v místní vodě.

Tak jak tak, stejně jí raději nepil. Jak dobře známo, dával přednost vínu.

Pár tahů brkem a odložil svitek vedle podnosu s vajíčky. "Ale, ale, co to tu máme…" podíval se zvídavě na modrou pečeť Gelreánu. Chvilku četl malebné písmo a pak maličko nakrčil obočí, přemýšlejíc. 

"Hmmm… vyslali mistra stavitele s pomocníky, aby v Brožově vybudovali památník královny k uctění její památky... Hmmm…" zadumal se na chvilku vládce Brožova. Mnohem více pana místodržícího znepokojila zmínka o královském vyšetřovateli.

Zcela upřímně, Brožov v Gelreánu neměl poslední dobou zrovna dobrou pověst a zlí jazykové tvrdí, že je prokletý - zvláště pak pro šlechtu. Poprava pana inspektora, útěk… tedy odmítnutí pohostinnosti ze strany pana barona Andrého, hrabě Erwin v Brožově také dlouho nepobyl. O vraždě královny ani nemluvě. Bylo vlastně malým, modrým zázrakem, že Brožov ještě stojí a že se Gelreánská šlechta spokojila s vysláním pověřeného vyšetřovatele.

Pan Katcherio v duchu zhodnotil nabyté informace. "Třeba nebude hrabě Polburský vyloženě vývozní artikl třídy C… A co se pomníku týče, když se to vezme kol a kolem - z naší kapsy to neplatíme, stavět to nemusíme, tak proč ne. Město asi přispěje nějakou vkusnou plaketou… Písař!" zvolal pan místodržící, smetl těch pár drobků, které na svitek dopadly, a smotal ho. 

"Napište do Galmory odpověď, že veleváženého hraběte Polbruského rádi přivítáme a poskytneme mu součinnost při vyšetřování. A že se taktéž těšíme na milou návštěvu pana stavitele Francesca d´Chajdi. Aspoň ten vlezlej hobit bude mít o čem psát…To tam nepiš!" dodal rázně směrem k písařce.

"Jakoby toho nebylo málo…" povzdechl si smutně a chvilku přemýšlel, co s tím dál. Kola Stroje se točí, občas ale pomaleji, než by se smrtelníkům líbilo. Je čas je maličko promazat.

"Každý jsme jen malým kolečkem…." zamumlal si krátkou litanii a poté nechal svoji ruku vést Strojem. 

Ruka mu padla na svitek zapečetěný znakem Kaladorské kapituly…