Ingardonská federace

Oblast: Aurea, Berg, Gotta, Harviken, Osen

Hlavní město: Welreos (oblast Harviken)

Panovník: Velmistr Toreas

Státní zřízení: Řádový stát

Znak Řádu Ingardonských rytířů a celé federace: Ve stříbrném poli černá krokev, vedle ní tři černé přepásané lilie (gotický štít)

Znak Osenu: Zlatý drakkar v modrém štítu (kulatý štít)

Znak Bergu: Červeno-zlatý čtvrcený štít s černou kančí hlavou (kulatý štít)

Geografie a stručná historie

Galerský poloostrov na severu Tornelionu je poměrně odlehlá, drsná a divoká oblast, která byla dlouho osídlena pouze lesními bytostmi a několika trpasličími rody. Elfové zde sice založili Harvikenské knížectví, to ale bylo dvakrát brutálně zdecimováno - napřed orky, a pak pro změnu nemrtvými za Temného přílivu. Potřetí se již elfové do okolí Podzimního hvozdu nevrátili. Postupně je zde nahradili lidští osadníci z císařství, zprvu především rybáři na pobřeží, kteří to ovšem také neměli lehké. Dokázali si ale naklonit děti lesa z Podzimního hvozdu, takže získali přístup ke kvalitnímu dřevu pro stavbu lodí a vybudovali postupně na celém poloostrově mnoho tvrzí.

Řád Ingardonských rytířů vznikl sloučením tří menších řádů, jež mezi sebou bojovaly o přízeň a vliv na území Harvikenu, které bylo vždy trochu říší přehlíženo. Jednalo se o Ingolanský řád potulných rytířů, Nejsvatější řád Garlonských paladinů a Donluské bratrstvo loupeživých rytířů. Když vypukla válka, tak to byl velmistr Toreas z Ingolanského řádu, kdo spatřil příležitost a pojal myšlenku, kterou následně skrze složitou partii vyjednávání s ostatními řády dokázal prosadit. Zvládl sjednotit řády a založit jednotný řád Ingardonských rytířů, který se chopil moci v Harvikenu. Dle úmluvy dostal každý z řádů na starost jinou oblast prosazování moci v nově vzniklém dominiu. Jakmile se řád doslechl o plánu jarla Ottara ze Skendských držav zabrat slabé Gottské knížectví, tak využili příležitost, přeplavili Doreanskou zátoku, napadli a drtivě porazili gottského knížete Hernolda a zabrali jeho panství dříve, než se k útoku zmohl jarl Ottar. Věděli, že Skendské državy, které krátce před tímto útokem napadly Gelreanské království, počítaly se slabým soupeřem a že nyní nebudou riskovat válku na dvou frontách. Boje o Dorlonský ostrov a odliv Syrdalských sil přes moře využili ke konečnému útoku na oblast Aurey, kde s pomocí Osensko-Bergenského svazu porazili hůře vyzbrojené zůstavší barbary, a tuto provincii zabrali.

Osen a Bergen byly před válkou největšími a zároveň hraničními městy na velkém území ovládaném mnoha trpasličími klany, kterým byla v rámci říše garantována rozsáhlá práva a pravomoci. Císařství příliš nestrkalo nos do jejich záležitostí za předpokladu, že budou řádně odvádět zvýšené berně. Trpasličí klany měly mezi sebou dobré vztahy již před válkou, pojily je čilé obchodní styky a příbuzenské vazby. Nejvýznamnější a nejbohatší z nich pak potajmu společně zbudovaly průmyslové město Daklos v jeskyním komplexu na hranicích obou států. Existenci tohoto města trpaslíci utajili před říšskými výběrčími daní, protože usoudili, že říši do toho nic není, a ze zisku si i nadále platili výjimečná práva, která jim umožňovala držet si své soukromí. Celá záležitost se však těsně před vypuknutím války donesla k císaři. Jedním z jeho prvních válečných příkazů bylo okamžitě dobýt provincie Osen i Berg a zabrat Daklos. Trpasličí klany se však ihned spojily do silného svazu, posílily obranu starých trpasličích pevností a hájily svá území. Lathmor byl zaskočen silou a množstvím zbudovaných opevnění i komplexností rozvinuté infrastruktury. Jakmile vznikl řád Ingardonských rytířů, tak s ním Osensko-Bergenský svaz začal vyjednávat o možném spojenectví a podpořil ho i vojensky při útoku na oblast Aurey.

Hospodářství

Lesnaté oblasti Ingardonské federace poskytují dostatečnou obživu i dostatek materiálu na budování loďstva, které je již nyní jedno z nejsilnějších na severu Tornelionu. Významnou součástí obživy je rybolov, který poskytuje i významný obchodní artikl, jelikož Doreanská zátoka je bezesporu nejvýnosnějším lovištěm v pobřežních vodách Tornelionu.

Současně nyní disponuje dostatkem úrodné půdy (obdělávané především lidmi) i nerostného bohatství díky spojení s Osenem a Bergenem. K dispozici je nově město Daklos, kde je situován velmi rozvinutý a pokrokový průmysl. Trpaslíci z Bergu patří také k největším chovatelům poníků a vývozcům vepřového masa na kontinentu.

Současná politika

V současné době Ingardonská federace ještě více posiluje svá opevnění v oblasti Gotta. Dále uzavřel federaci s Osensko-Bergenským svazem, ve které jsou si trpasličí města rovny s rytířskými řády. Druhá Harvikenská armáda začlenila oblast Aurea do svého dominia a přesunula se k linii bojů s Lathmorou, zatímco hlavní, první Hardvikenská armáda, setrvává v Gottě, aby odradila Skendské državy od útoku.

Obyvatelstvo

Převážně lidé a trpaslíci, významné jsou menšiny elfů a lesních bytostí. Existují zde i početné komunity ostatních nelidských bytostí, především v Daklosu.

Zvláštnosti

O skalním městě Daklos se povídá, že je postaveno na ruinách prastarého trpasličího sídla Karak Azyr, jehož napadení orky vedlo ke Druhým válkám zelených kůží.