O historii města Brožova

Historie Brožova a jeho okolí se nejspíš táhne daleko do minulosti a bude poměrně bohatá, nicméně my z ní v současnosti víme pouze střípky.

Moderní osídlení tohoto místa se datuje teprve od roku 1510, kdy k brožovskému poloostrovu dopluly po dlouhé a strastiplné plavbě tři lodě přeživších z dalekého kontinentu Erien, kteří uprchli přes moře před nemrtvými. (Z Erienu pochází též lidští a hobití kolonisté připluvší ke břehům Tornelionu v pátém století.)

Uprchlíci po rozbití základního tábora nalezli také zarostlé pozůstatky starých budov a hradeb. Na jejich troskách postupně vybudovali malou osadu a pojmenovali ji Brožov (údajně podle starodávné brože, kterou na místě našel kapitán jedné z lodí). Na ztracenou starou domovinu se snažili zapomenout, takže o dění na Erienu je velice málo zápisů a těch několik pamětníků zůstavších v Brožově je velmi skoupých na slovo.

Postupně navázali kontakty s místními domorodými obyvateli Divočiny a především s okolními zeměmi díky průzkumným plavbám podél pobřeží. Brožov se díky obchodním stykům postupně rozrostl na malé město s hradbami a stal se nazávislým městským státem s častými změnami ve vedení.

Význam Brožova vzrostl po zjištění, že se zde nachází nejsilnější známé magické Zřídlo na celém kontinentu a že v okolí je velké množství přírodního bohatství. Do Brožova a okolí se tak začali stahovat mágové, učenci, prospektoři, dobrodruzi i řemeslníci. Město se začalo podruhé prudce rozvíjet po připojení Brožova ke Gelreánskému království a následně po objevení magické rudy theolitu.

Ruiny, na kterých byl postaven moderní Brožov, se pak připisují tzv. Halzatskému osídlení. Učenci zkoumající zbytky jejich kultury zasadili Halzaťany do období cca 11. a 12. století, tedy po Válkách Temného přílivu. Kromě několika staveb a umění se v ruinách knihovny zachovaly i významné spisy, např. rodové knihy a rodokmeny. Na jejich základě královna Xelesie popřela nárok císaře Nikodéma na trůn a způsobila rozvrat císařství. Stejně jako není jasné, odkud Halzaťané přesně přišli (nejpravděpodobnější je, že se jednalo o politické odpůrce prvního lidského císaře), není ani jasné, proč a jak zanikli. Zda je zahubila epidemie nějaké nemoci, přírodní katastrofa nebo je vybili místní barbaři, jak se někteří domnívají, je tak pouhá fabulace.

Pod zbytky Halzatu se pak nacházejí pozůstatky ještě jedné dávné civilizace, o které se neví takřka nic. Co to bylo za rasu, kdy přesně zde vlastně žila… Učenci tuto záhadnou rasu, používající podivné runové písmo, nazývají Archeognomové či Prvolidé. Jejich znalosti technologií a magie dalece převyšovaly naše současné, soudě podle nemnoha objevených artefaktů. Snad proto se mnozí domnívají, že zde Archeognomové žili ještě před Pádem Starých bohů, nebo alespoň těsně po něm.