Zlenice larp


Arnské knížectví

Oblasti: Orsa, Belia
Hlavní město: Blatvar (oblast Orsa)
Panovník: Kníže Asmar
Státní zřízení: Despocie

Popis: Arnskému knížectví se přezdívá zem tisíce ostrovů. Nejedná se však o tak romantickou krajinu, jak by se mohlo zdát. Arnské knížectví skutečně má tisíc a snad i více ostrovů a ostrůvků, ale ty však nevystupují nad hladinu moře, či jezera, nýbrž nad hladinu ohromného močálu v provinciích Orsa a Belia. Zdejší obyvatelé byli vždy považováni za nečisté a necivilizované. Jako jeden z mála národů oficiálně bere orky, skřety, gobliny a jiné nečisté rasy, jako součást svého dominia a ne jako pokoutné zlo, jež je třeba vyhubit. Jakmile se ukázala slabost říše, tak Arský kníže Asmar neváhal a rozhodl se udělat sám pro sebe. Nezdržoval se sepisováním listin a prostě nechal popravit císařské místodržící. Nechal znovu obsadit takzvané pohyblivé věže, pevnosti, jež, podle legend, putují po močálech tam, kam se jejich pánovi zachce. Pravda je však taková, že neputují věže, nýbrž močály okolo nich a pánové zdejších zemí znají pravidelnosti v jejich proudech a umí jich využívat Arnské knížectví nemá ani úrodnou půdu, ani významné nerostné bohatství. Spoléhá však na nízké nároky svých obyvatel a jejich přístup, že nic není dostatečně nechutné, aby se to nedalo sníst.

Arnské knížectví oblehlo společně se Skenskými državami Galmoru a tím vstoupilo do války s Gelreánským královstvím. Obležení Galmory bylo proraženo a kníže Asmar stáhl své síly zpět do Belie.

Ashinarský řád

Oblasti: Iared, Siltea
Hlavní město: Ponros (oblast Iared)
Panovník: Velmistr Ezin mal Makrash
Státní zřízení: Teokratická monarchie

Popis: Ashinarský řád vznikl již před několika staletími, jako odnož Aedonitství, v oblasti Iared v chrámu ve městě Ponros. V nedávné době řád začal spatřovat výkladové schizma s Aedonitstvím a začal se radikalizovat, což vedlo až k tomu, že byl na Fedrijském Aedonitském koncilu exkomunikován a prohlášen za heretickou sektu. Avšak vysoké hory v oblasti Iared a mohutně opevněná pevnost, kterou Ashinský řád během posledních let zbudoval okolo města Ponros činili jakýkoliv násilný krok proti řádu značně obtížným. Dalo by se říct, že se jednalo o oblast odříznutou od říše již v době před válkou a proto nebylo pro nikoho překvapením, že nedlouho po vypuknutí války zaslal velmistr řádu Ezin mal Makrash ostatním panovníkům listinu „Ve stopách Ashinara“, kterou vyhlásil nezávislost.

V horských oblastech Iared a Siltea se nachází množství nerostného bohatství- mimo jiné proslulé Ashinarovi slzy- namodrale průzračné drahokamy. Ashinarský řád se snaží vystupovat neutrálně a nezapojovat se do války. Občanskou válku vidí jako vyvrcholení dlouhodobé spirituální krize, která již dlouho sžírala Tornelion.

Dahirský emirát

Oblasti: Sumbar, Arjang, Glivrar, Leira, Asvalen, Hagfors, Andalen
Hlavní město: Fénikar (oblast Leira)
Panovník: Emír Razeem al-Akhtar
Státní zřízení: Konstituční monarchie

Popis: Dahirský Emirát byl dříve jižní částí císařství. Dlouhou dobou byl na pokraji zájmů. To však skončilo v okamžiku, kdy v poušti oblasti Glivrar byla objevena bohatá naleziště zlata. Netrvalo dlouho a zdejší místodržící Razeem al- Akhtar si prosadil povolení obchodu s otroky, který způsobil bleskový výstup Dahirské oblasti mezi nejdůležitější části říše. Gladiátorské zápasy a nejproslavenější veřejné domy nalákaly do Dahiru tolik potřebný kapitál. Občanskou Válku Razeem al-Akhtar uvítal jako možnost, jak zužitkovat nabyté prostředky a vliv a legitimizovat svou nadvládu nad prosperujícím Dahirem. Jakmile poslal Nikodémus požadavek pro odvody do vojska a vybrání válečných berní, tak Razeem sepsal proklamaci o totální autonomii a nezávislosti na říši a listinou „Trpělivost pouště a moc zlata“ vyhlásil Dahirský Emirát. Dahirský emirát se rozléhá v oblasti pouští a savan. V letech těsně před válkou si dokázal zajistit rozsáhlé úrodné oblasti Sumbar a Hagfors a po vypuknutí války zabral Andalen. V oblasti Glivrar se nacházejí nejvýnosnější zlaté doly v celém Tornelionu.

V současnosti Dahirský Emirát uzavřel příměří s Gelreánským královstvím a Oskalonskou državou a zároveň vede diplomatická jednání s Denardským velkoknížectvím.

Denardské velkoknížectví

Oblasti: Scordie, Tretten
Hlavní město: Valaron (oblast Scordie)
Panovník: Kníže Galben
Státní zřízení: Feudální monarchie

Popis: Denardské velkoknížectví, nebo, jak se mu někdy hanlivě přezdívá, země míšenců, vzniklo dohodou mezi knížetem Galbenem ze Scordie a elfským národem z Trettenského hvozdu. Tato oblast je skutečně smíšením lidského a elfího světa, které zde existovalo již od dob Galbenova praděda Ferbena, který na svém území zrovnoprávnil elfy a pečlivě budoval dobré vztahy s elfím národem- říkalo se, že z lásky k elfí dívce. V té době se Denardské velkoknížectví stalo ostrovem tolerance v říši, kde se na míšence zpravidla hledělo skrze prsty. V té době Denardské velkoknížectví muselo často čelit nejrůznějším projevům nenávisti a „trestným“ výpravám, které měli nastolit staré pořádky, ale to se nikdy zcela nepodařilo, jelikož víra dosud utlačovaného lidu v lepší svět velmi rychle zapustila hluboké kořeny. V začátku válku spatřil kníže Galben příležitost, jak zcela legitimizovat a ukotvit zákony, o které se jeho rodina již po tolik generací zasazovala. Denardské velkoknížectví disponuje dostatkem orné půdy k potravinové soběstačnosti. Město Valaron je navíc významným střediskem obchodu, na kterém leží obchodní stezky z Galmory do Fénikaru.

Denardské velkoknížectví vede diplomatické rozhovory s Dahirským Emirátem a Gelreánským královstvím. V nedávné době začalo budovat rozsáhlá opevnění na hranicích s Kaladorskou kapitulou, z které se čím dál častěji a hlasitěji ozývá nenávistná rétorika.

Elseánské království

Oblasti: Elsean
Hlavní město: Gorten (oblast Elsean)
Panovník: Král Merveon IV.
Státní zřízení: Absolutistická monarchie

Popis: Elsean, neboli, jak je mu přezdíváno, zelený ostrov, je domovem jednoho z prokazatelně nejstarších šlechtických rodů v Tornelionu. Dávná sláva ostrova již však poněkud ztratila svůj lesk. Rozpadlé a pobořené hrady, kde pobývají zeměpáni, kteří se příliš dlouho starali o svůj původ namísto svého hospodářství. Když na ostrov dorazily první zprávy o vypuknutí války, tak následovala poněkud překvapivá reakce vévody Kerlona odtrhnout se od říše a vyhlásit Elseanské království. Kerlon byl však několik týdnů po té zavražděn svým bratrem Jorlungem. Ten však nepřežil o mnoho déle. Na lovu jej zabil šíp jeho bratrance Fendrika, kterého hned po té, co uchvátil trůn, otrávil jeho syn Merveon. Ten přijal titul IV. Král Elseanský a velmi úzkostlivě až paranoidně sleduje své okolí a obává se o život. Vzhledem k pramalému významu ostrova je Elsean zatím zcela mimo válečné dění. Průmyslově i potravinově Elsean značně pokulhává a stěží uživí své obyvatelstvo. Elsean je zatím zcela neutrální.

Gelreánské království

Oblasti: Galmora, Agotnes, Nethlensko, Polbrusko, Askia, Tralea, Igo, Véria, Katheos
Hlavní Město: Galmora (oblast Galmora)
Panovník: Královna Xelesia I. (dynastie Eldein)
Státní zřízení: Konstituční monarchie

Popis: Gelreánské Království bylo založeno roku 1515 v důsledku občanské války v císařství. Feudální pánové a elita, nespokojená s poměry v císařství, podepsali roku 1514 ve městě Gelreos listinu „O pravdě, právu a spravedlnosti“, ve které stvrdili společné mocenské zájmy a směr dalšího postupu ve věci genealogického soudu nad císařem Nikodémem, jehož legitimita byla popřena dokumenty, které získala vévodkyně Xelesia. Dle očekávání Císař popřel veškerá obvinění a obžaloval vévodkyni a signatáře této listiny z rozvracení říše. O několik dní byl vévodkyní sepsán vyvazovací edikt, kterým rozsáhlá panství na západě říše vyhlásila nezávislost na císařství. Tento dokument vedl k vypuknutí velké občanské války, která během několika málo měsíců rozervala císařství na několik kusů. Nový státní útvar byl pojmenován dle města, kde byla podepsána listina „O pravdě, právu a spravedlnosti“. Na královský trůn byla dosazena královna Xelesia, která následně vydala příkaz k sepsání ústavy, v níž se uvolila k mocenským ústupkům ve prospěch šlechty, měst a význačných institucí. Oblast Gelreánského království byla nejdůležitějším obchodním centrem v císařství. V blízkosti velkých řek Idy a Atlon leží mnoho velkých měst se silnou řemeslnou základnou, která je zde ukotvena v podobě velkých řemeslných cechů a cechovních spolků. Rozsáhlé polnosti zaručují Gelreánskému království potravinovou soběstačnost, ale, s rozpadem císařství a s nedávnou územní ztrátou Odmulska, přišlo o většinu nerostného bohatství a surovin. V Gelreánském království se nachází Galmorská univerzita- místo kam se sjíždějí učenci z celého Tornelionu.

V současnosti vede Gelreánské království válku se Skenskými državami. Jarl Ottar využil přesunu Gelreánských vojsk na jihovýchodní hranice do oblasti Vérie a zabral oblast Odmulska a oblehl Galmoru. Avšak toto obléhání nebylo úspěšné a skendská vojska byla zahnána zpět do Odmulska. Gelreánské království uzavřelo příměří s Dahirským emirátem a vede vyjednávání s Ashinským řádem (zatím bez jediného úspěchu) a Denardským velkoknížectvím.

Kaladorská kapitula

Oblasti:Sundborm, Klarcie, Heidal, Rendea, Kastalon, Rodathom, Vangen, Maricao
Hlavní město: Tolaria (oblast Sundborm)
Panovník: Arcimág Cirmeon
Státní zřízení: Meritokracie (vláda nadaných)

Popis: Kaladorská kapitula vznikla kolem univerzity mystických umění v Tolarii jako spolek, jenž měl sloužit k setkávání absolventů univerzity a ostatních jedinců, jež vládli magickými, či mystickými silami. Netrvalo dlouho a organizace se rozrostla a stala se vlivnou i za hranicemi oblasti Sundborm. Již před válkou se vysoce postavení členové kapituly dostali na významné posty ve zdejší samosprávě s cílem odtrhnout se od zpátečnického císařství a vytvořit vlastní dominium, kde úspěch jednotlivců nebude záležitostí toho správného rodokmenu, ale schopností a dovedností. Dva roky před válkou proběhl rychlý palácový převrat, kdy členové kapituly během jediného dne zajali veškeré výše postavené představitele říše a poslali je k císaři s listinou „O odporu schopných proti útlaku omezených“, ve které vyhlásili nezávislost na říši. V době, kdy se císař připravoval proti rebelující kapitule zasáhnout, však vypukla válka a císařství se začalo hroutit. Kaladorská kapitula rychle uchvátila okolní oblasti. V poslední době se z kapituly nese čím dál více nenávistnější rétorika vůči Denardskému velkoknížectví kvůli postoji zdejších zeměpánů k míšení druhů, ale mnozí tvrdí, že kapitula pouze hledá záminku k vyprovokování sporu a uchvácení území Denardského velkoknížectví. Oblast kapituly je potravinově soběstačná. Průmysl se zde vyskytuje pouze ve značně omezené míře. Ale v poslední době se začíná těžce projevovat odtržení od významných obchodních a vzdělanostních center, především Scordie a Galmory. Kaladorská kapitula se v současnosti snaží vyprovokovat válku s Denardským velkoknížectvím, ale, vzhledem k dobrým vztahům mezi Velkoknížectvím a Dahirským Emirátem, přistupuje k této záležitosti s nejvyšší opatrnosti a snaží se tyto dobré vztahy rozvrátit.

Klan Harsa

Oblasti: Cardosh
Hlavní město: Redlen (oblast Cardosh)
Panovník: Gito Harsa
Státní zřízení: kmenový svaz

Popis: Klan Harsa je prastará trpasličí rodina, jež od nepaměti žije v oblasti Cardosh. Tato oblast byla dlouhodobě vykořisťována říšskými berněmi, jimiž Nikodémus zahrnoval díry v císařském rozpočtu. Po vypuknutí války, a vyhlášení válečných berní, stařešina rodu Gito Harsa zaslal Nikodémovi dokument „Polib mojí chlupatou řiť“ v němž vyjádřil svůj nesouhlas s výší berní. Ve věci úspor nalezl v oblasti Cardosh, kde je více jak polovina trpasličího obyvatelstva, silné zastání. Nikodémovi síly byly vyhnány rodinným klanem Harsa, k němuž se přidala i výrazná část dalšího obyvatelstva. Od toho okamžiku nevybředla provincie Cardosh ani na okamžik z války a tudíž zatím nebyl čas zajímat se o státní zřízení, či rozdělení pravomocí.

Klan Harsa disponuje územím s nalezišti kvalitní rudy a nejrozsáhlejším jeskynním systémem v Tornelionu. Celé hlavní město Redlen se z velké části nachází v ohromných jeskynních dómech pod horou Adlor. Díky rozsáhlým farmám na jeskynní houby je klan Harsa potravinově soběstačný. Klan Harsa vede válku s Lathmorským královstvím. Zároveň se snaží dojednat spojenectví s Gelreánským královstvím, ale nehodlá za žádnou cenu ustoupit z požadavku na totální autonomii.

Lathmorské království

Oblasti:Esturia, Toft, Burashwar, Gardrang, Cardrang, Wendaric, Eularia, Skeletwor, Toftir
Hlavní město: Fibonea (oblast Toftir)
Panovník: Král Nikodémus (dynastie Athain)
Státní zřízení: Absolutistická monarchie

Popis: Lathmorské království leží ve východní části bývalého císařství, ze kterého pochází dynastie Athain, jejíž panovníci až dosud seděli na císařském trůnu. Prastaré šlechtické rody usazené ve starodávných sídlech, jež byla zbudována praotci jejich pradědů, které byly zvyklé rozhodovat o dění na celém kontinentě přijaly vzpoury jednotlivých národů s hrůzou. Někteří to považovali za důsledek stále se zvyšujících a v poslední době až vykořisťovatelských nároků na zbytek říše. Jiní v tom spatřovali trest za všudypřítomnou zhýralost a dekadenci. A jiní opatrně poukazovali na krutovládu a nenávistnou politiku, nyní již pouze krále, Nikodéma.

Lathmor Má jak rozsáhlé území s úrodnou půdou, tak bohaté naleziště nerostných surovin, z nichž je ale významná část nevalné kvality jako bahenní rudy z Toftirské oblasti. Království ale přišlo o oblasti s rozvinutým průmyslem a o nejvýznamnější obchodní centra.

V současnosti Lathmor vede přímou válku s klanem Harsa, jehož území se mu již dlouho nedaří podmanit, dále s Osensko-Bergenským městským svazem, Tovirským kaganátem a s Oskalonskou državou. Formálně Lathmor neuznal žádnou vyvazující listinu a ostatní státy považuje pouze za rebelující oblasti.

Osensko-Bergenský městský svaz

Oblasti: Osen, Berg
Hlavní město: Bergen (oblast Berg), Osen (oblast Osen)
Panovník: Hejtman Foldek
Státní zřízení: Plutokracie (vláda bohatých)

Popis: Osen a Berg byli před válkou městskými státy, kterým byla garantována rozsáhlá práva a pravomoci. Císařství příliš nestrkalo nos do jejich záležitostí za předpokladu, že budou řádně odvádět zvýšené berně. Osen a Berg měli dobré vztahy již před válkou a potajmu spolu zbudovali průmyslové město Daklos v jeskyním komplexu na hranicích obou států. Existenci tohoto města úzkostlivě tajili před říšskými výběrčími daní a ze zisku si i nadále platili výjimečná práva, která jim umožňovala držet si své soukromí. Celá záležitost se však těsně před vypuknutím války donesla k císaři. Jedním z jeho prvních válečných příkazů bylo okamžitě dobýt Osen i Berg a zabrat Daklos. Města se však spojila do silného městského svazu a hájila své území. Lathmor byl zaskočen sílou a množstvím zbudovaných opevnění i komplexností rozvinuté infrastruktury. Jakmile vzniknul řád Ingardonských rytířů, tak s ním Osensko-Bergenský městský svaz začal vyjednávat o možném spojenectví. Osensko bergenský městský svaz disponuje dostatkem úrodné půdy i nerostného bohatství. K dispozici má navíc společné město Daklos, kde je situován velmi rozvinutý a pokrokový průmysl.

Osensko-Bergenský městský svaz je v současnosti ve válce s Lathmorem a snaží se dojednat spojenectví s řádem Ingardonských rytířů, se kterým má prozatím dojednané příměří.

Oskalonská država

Oblasti: Ustalor, Munkfors, Marsala
Hlavní město: Arborea (oblast Marsala)
Panovník: rada starších
Státní zřízení: Gerontokracie (Vláda starších)

Popis: Oskalonská država je dominiem lesních bytostí. Když začala válka, tak zdejší stařešinové sjednotili veškeré lesní národy z Munkforského a Marsalského hvozdu a dali všem v okolí na srozuměnou, že na své území nevpustí hrůzy války. Byly vytvořeny milice a hraničářské oddíly, které odráželi veškeré pokusy o proniknutí na území Oskalonské državy. Nedlouho po začátku války byla ujednána smlouva s Ustalorskými farmáři, kteří výměnou za ochranu dodávají proviant lesním národům. Oskalonská Država se už několikrát stala terčem útoku Lathmorských vojsk, které se však zatím vždy podařilo odrazit. V Oskalonské državě byla ustanovena válečná rada starších, která v rukou nyní třímá veškerou výkonnou moc.

Díky potravinám z úrodného Ustaloru je Oskalonská država dobře zásobená. Na jejím území se však nenachází prakticky žádný průmysl. Vypráví se o ohromném nerostném bohatství, které však lesní národy nevyužívají a jejich zákony zakazují jakoukoliv těžbu. Oskalonské Državy jsou v současnosti ve válce s Lathmorem. Navíc čelí čím dál tím více vzrůstajícímu tlaku ze strany Dahirského emirátu, který chce získat dostatek dřeva na zbudování válečného loďstva.

Rialtské vévodství

Oblasti: Tormea, Ginwald
Hlavní město: Pondas (oblast Ginwald)
Panovník: Vévoda Renald
Státní zřízení: Vévodství

Popis: Když krátce po vypuknutí války rozeslal bývalý císař Nikodémus dopisy všem zeměpánům na Tornelionu, ve kterých je vyzýval, aby stvrdili svou věrnost říši, tak vévoda Renald neváhal a odpřísáhl Nikodémovi věrnost. Stačilo však několik málo měsíců, během kterých se sousední Syrdalský kmenový svaz rozhodl, že odvěkému útlaku Rialtského vévodství je již nadobro konec a překvapivě zabral oblast Lyngen. Vévoda Renald zaslal císaři několik žádostí o pomoc, avšak dostalo se mu pouze odpovědi, že říše má nyní palčivější problémy. Vévoda tak velmi rychle zanevřel na lenní přísahu Nikodémovi a zmocnil se Tormey, který do té doby byla pod nadvládou místodržících z říše. Rychle na svou stranu získal místní obyvatelstvo a s pomocí zdejších stavů zaútočil na Syrdalský kmenový svaz.

Rialtské vévodství shání obživu především díky rybolovu a drobnému zemědělství v kopcovitých oblastech Ginwaldu. Společně s Lyngenem přišlo vévodství i o nejúrodnější půdu na Dorlonském ostrově. V současné době Rialtské vévodství vede válku se Syrdalským kmenovým svazem a snaží se vyjednávat s Osensko-Bergenským městským svazem.

Řád Ingardonských rytířů

Oblasti: Gota, Harviken
Hlavní město: Welreos (oblast Harviken)
Panovník: Velmistr Toreas
Státní zřízení: Teokratická republika

Popis: Řád Ingardonských rytířů vznikl sloučením tří menších řádů, jež mezi sebou bojovali o přízeň a vliv na území Harvikenu. Jednalo se o ingolanský řád potulných rytířů, nejsvatější řád Garlonských paladinů a Donluské bratrstvo loupeživých rytířů. Když vypukla válka, tak to byl velmistr Toreas z Ingolanského řádu, kdo spatřil příležitost a pojal myšlenku, kterou následně skrze složitou partii vyjednávání s ostatními řády dokázal prosadit. Dokázal sjednotit řády, založit jednotný řád Ingardonských rytířů a chopit se moci v Harvikenu. Dle úmluvy měl každý z řádů na starost jinou oblast prosazování moci v nově vzniklém dominiu. Jakmile se řád doslechl o plánu jarla Ottara ze Skendských držav zabrat slabé Gotské knížectví, tak využili příležitost, přeplavili Doreanskou zátoku, napadli a drtivě porazili Gotského vévodu Hernolda a zabrali jeho panství. Věděli, že Skendské državy, které krátce před tímto útokem napadli Gelreanské království počítaly se slabým soupeřem a že nyní nebudou riskovat vleklou válku na dvou frontách. Lesnaté země řádu Ingardonských rytířů poskytují dostatečnou obživu i dostatek materiálu na budování loďstva, které je již nyní jedno z nejsilnějších na severu Tornelionu. Významnou součástí obživy je rybolov, který poskytuje i významný obchodní artikl, jelikož Doreanská zátoka je bezesporu nejvýnosnějším lovištěm v pobřežních vodách Tornelionu.

V současné době řád Ingardonských rytířů začleňuje nedávno dobytou oblast Gota do svého dominia, uzavřel příměří z Osensko-Bergenským městským svazem, se kterým navíc začal vyjednávat o spojenectví a začíná stahovat svou druhou Hardvikenskou armádu k jihovýchodní hranici se Syrdalským kmenovým svazem, zatímco hlavní, první Hardvikenská armáda setrvává v Gotě, aby odradila Skendské državy od útoku.

Skendské državy

Oblasti: Glomfjord, Grums, Flem, Odda, Nordvia, Onerhaim, Odmulsko
Hlavní město: Glorviken (oblast Glomfjord)
Panovník: Jarl Ottar
Státní zřízení: Feudalismus

Popis: Skendské državy vznikly na severozápadě dřívějšího císařství v oblastech, které nikdy zcela nepřijali císařskou nadvládu a vždy si udrželi autonomii a významný podíl na lokální moci. Po vypuknutí války se sever na několik měsíců uzavřel okolnímu světu. V průběhu těchto několika měsíců došlo k několika desítkám krvavých střetů mezi jednotlivými rodinnými klany a feudálními pány, aby se nakonec dostal na výsluní Skendský klanový svaz vedený Jarlem Ottarem, který si dokázal podrobit všechny ostatní pány. Jarl Ottar vydal listinu „Naše síla, naše zem, naše právo“, kterým oficiálně vypověděl poslušnost Nikodémovi. Nějakou dobu se Skendské državy drželi stranou hlavního dění a pouze drželi své území. Následoval neúspěšný pokus dobýt ostrov Arecibo, který silně otřásl Ottarovým postavením. Jakmile tedy spatřil šanci, v podobě slabě chráněného Gelreánského Odmulska, tak uspořádal výpravu, která Odmulsko zabrala a zastavila se až u hranic Galmory. Oblast Skendských držav je bohatá na nerostné bohatství, ale silně se jí nedostává úrodné půdy. Dříve v tomto ohledu spoléhala na říši. V oblasti Skendských držav je metalurgický průmysl té nejvyšší úrovně, věhlasné loděnice v Oddě.

V současnosti vedou Skendské državy válku s Gelreánským královstvím. V zimě roku 1515 oblehly Galmoru za účasti vojsk knížete Asmara. Toto obléhání bylo proraženo nečekaným útokem generála Arnima.

Soldenské panství

Oblasti: Soldenské ostrovy
Hlavní město: Orliken( oblast Soldenské ostrovy)
Panovník: Pán ostrovů Tarik van der Gorst
Státní zrízení: Konstituční Monarchie

Popis: Soldenské ostrovy od nepaměti sloužili jako spolehlivá celní stanice na ústí řeky Idy. Titul pána ostrovů sebou vždy přinášel množství téměř až strážních povinností. Pán ostrovů musel vždy chránit Idskou zátoku proti pirátům, kteří od nepaměti sídlí na nedobytném ostrově Arecibo. Když vypukla válka, tak Pán ostrovů Tarik van der Gorst, třebaže osobně sympatizoval s vévodkyní Xelesiou, zachoval věrnost říši, ale vzhledem k odtržení od zbytků císařství a omezeným zdrojům neměl jinou možnost, než i nadále plnit své strážní povinnosti pána ostrovů a doufat, že válka časem sama ukáže na jakou stranu se přiklonit.

Soldenské ostrovy jsou významnou obchodní stanicí. Svou obživu získává především díky rybolovu a obchodu. Soldenské ostrovy jsou zatím neutrální. Vojensky vystupují pouze proti pirátům z Areciba.

Syrdalský kmenový svaz

Oblasti: Balange, Lyngen, Aurea
Hlavní město: Nirs (oblast Lyngen)
Panovník: Kníže Krut
Státní zřízení: Kmenový svaz

Popis: Severní oblasti Dorlonského ostrova byly od nepaměti obývány velkým množstvím nepoddajných barbarských kmenů, které, ač oficiálně pod jhem říše, se nikdy nesmířili s císařskou nadvládou. V okamžiku kdy říše projevila svou slabost a uvrhla se do občanské války, kníže Krut sjednotil velkou spoustu dosud znesvářených kmenů a napadl Rialtské vévodství, které tou dobou bylo stále součástí říše. Překvapivě uchvátili nejvýnosnější oblast na Dorlonském ostrově Lyngen, obsadili její hlavní město Nirs, kde se rychle ujali zbudovaných mocenských struktur. Rozhodnutí Rialtského vévody Renalda vyvázat se z říše a uchvátit na svou stranu zbytek Dorlonského ostrova, přijal kníže Krut se zděšením. Doufal, že rozhádaná a paralyzovaná říše nebude schopná mu vzdorovat a vzdá se Dorlonského ostrova, ale nyní stojí proti odhodlanému a připravenému soupeři. Navíc se k jeho državám v kontinentální oblasti Aurea začínají stahovat síly Ingardonského řádu. Syrdalský kmenový svaz se živí, rybolovem, pastevectvím a drobným zemědělstvím. Úroveň řemeslné výroby značně pokulhává za zbytkem říše. Dolrlonský ostrov navíc nenabízí téměř žádné nerostné bohatství.

Syrdalský kmenový svaz je aktuálně ve válce s Rialtským vévodstvím. Navíc byl Ingardonskou agresí donucen zanechat významnou část svých sil na pevnině hájit oblast Aurea.

Torvirský kaganát

Oblasti:Montauban, Ormea, Fendea
Hlavní město: Bakrosh (oblast Fendea)
Panovník: Kagan Fukna li-Ponra
Státní zřízení: Kaganát

Popis: Tovirský Kaganát vznikl z mnoha kočovných kmenů, které se pohybovali na jihozápadě říše. Již před válkou si vůdce bezvýznamného kmene Tovirských maškerů Fukna li-Ponra začal pomalu, ale jistě budovat silnější postavení a začínal se, mezi kmeny, těšit velké úctě. V okamžiku, kdy přišla válka, si již podmanil několik kmenů a v nastalém chaosu a s pozorností říše upřenou na západ v tichosti uchvacoval další a další území. Brzy po té, kdy uchvátil Montauban, vyhlásil kaganát a prohlásil, že zničí zbytky říše pod kopyty svých koní a pod hroty svých šípů.

Tovirský kaganát si obstarává obživu pastevectvím a plundrováním dobytých území. Na jeho území se nenachází prakticky žádná stálá infrastruktura-s výjimkou několika málo měst, které zde zbudovalo císařství. Tovirský kaganát je ve válce s Lathmorským královstvím.

Larp of ASF.cz
Webdesign od Eskel.cz