Prolog: Baron

Chvilku to trvalo, ale znáte to - když jde o zisk, tak Brožov nikdy nespí. Nález theolitu samozřejmě rozbouřil stojaté vody zájmu a každý se chtěl maličko přiživit. Jenže - pan místodržící se vyjádřil jasně. “Theolit nalezený a vykopaný jest podroben karanténímu zkoumání, neb nejsou jasné následky a nakládání s ním jest proti vůli Královny a Brožova..”

 

Kapitán Gardy sice hrál hru na pašeráky a celníky, ale uspěl tak napůl. Ostatně, ruka Brožova je stále relativně krátká. Výzkumem theolitu byla pověřena jak Konkláve, tak další brožovské Cechy, avšak zatím bez výsledku…

 

Ale za nějaký čas...podívejme se třeba do hospody. Tam zrovna odpočívá Jáchym Werner, gardista-seržant, toho času mimo službu. Sedí, kouká do piva a přemýšlí, kde by vzal peníze na vstup do bor...lázní. 

Vedle něj sedí nějaký pocestný, láduje se zelňačkou a čte si kus papíru, který strhl z nástěnky..


“Co to sakra je….” podivil se cizinec a trošku nedůvěryhodně kroutil hlavou nad gelreánskou pečetí…

“Já bych o tom něco věděl…” připomenul se Jáchym a odkašlal si. “Jen mně nějak bolí v krku, víme, vzácnej pane?” Cizinec nebyl včerejší a pár stříbrňáků změnilo majitele…

 

“Tenhle Baron přijel z Galmory, je to asi tři dny zpět. Dělali jsme mu ostrahu, tak to vím. Přivezl dva vozy různejch cajků a hufňátů, prej na alchymii. Vypadaly draze a křehce, ne že ne.  Šel pak rovnou za naším panem místodržícím…” řekl Jáchym a objednal dvě piva - přeci jen, dneska měl štěstí a také znal nějaké slušné vychování.

“No, a tam se potom docela dlouho hádali, co jsem slyšel. A že náš pan místodržící je mírnej chlap, tak teď mu nějak bouchly saze….”

“No, a jak to dopadlo?” zeptal se cizinec zvídavě a lžící lovil poslední zelí z misky.

“No, pan místodržící vyhnal pana barona, ať si teda jde a vezme si ten kus lesa jako léno. No, a pak jsem slyšel už jen nadávky….”

“Takže pan baron dostal tedy malé léno v Brožově a právo k výzkumu? A teď hledá lidi pro službu Královně a vědě? Chápu to dobře, Jáchyme?”

Jáchym jen souhlasně kývl a poté pozornost věnoval svému napěněnému moku. “Tak na tvůj pěkný pobyt…” usmál se a zvedl korbel. Když ho položil na stůl, po cizinci zbyla jen prázdná miska a plný krýgl piva….”Hmm, ja jsem se mu ale nepředstavil…” pomyslel si Jáchym a pak se pustil do druhého piva.

Za chvilku přišel hostinský a podíval se na gardistu. Vzal dva prázdné korbele a trošku nesouhlasně zakroutil hlavou. “Neměl bys takhle vykládat všem všechno, aby ti někdo tu pusu jednou nezašil, ty kecko jedna. Mám u tebe tři fufníky za ty piva a polívku tvýho novýho kamaráda…”

 

Jáchym sáhl do měšce, položil na stůl hrst písku a chvilku na ní nechápavě koukal…

 

“...takže zase na dluh,hm.”