Hráč vs. Org - příkazy a pravidla

V poslední době se často jako organizátoři setkáváme s dotazy na věci, které se týkají ryze hráčů. Velká vlna (asi zatím největší) těchto dotazů a proseb se zvedla po zveřejnění „Tolerančního patentu“ současným správcem Brožova. Abychom předešli zbytečným komplikacím a znechucení ze strany hráčů, sepsali jsme následujících několik odstavců, které vám snad pomohou rozlišovat od sebe „neherní“ a herní informace a příkazy.

Každý hráč ve hře potká nějaká přikázání, předpisy, pravidla, vyhlášky a podobně. Ne všechny je však třeba doslovně dodržovat. Informace, příkazy a obecně jakékoliv písemnosti můžeme ve hře rozdělit na „neherní“ (neboli „orgovské“) a na herní (neboli „hráčské“) informace. Hlavní rozdíl mezi nimi je v tom, zda jeho autorem je organizátor, nebo hráč. Podle toho je třeba k danému příkazu (informaci, rozkazu, vyhlášce) přistupovat.

Protože není jednoduché tyto věci technicky popsat a rozlišit nějakým mechanismem, uvedeme příklady a výčet činností a situací, u kterých musíte postupovat dle příkazu, a současně těch, u kterých se můžete jako postava zachovat dle vlastní vůle.

Příklady a další rozšíření

Jako první příklad si vezmeme „Toleranční patent“ vydaný správcem města před ročníkem 2019. V jeho znění se upravuje funkce náboženských celků a církví v okolí Brožova. Obsahuje výčet povolených (tolerovaných) náboženství, výčet netolerovaných náboženství a nějaké další informace, které pro tento text a ilustraci nejsou tak závažné. Tento patent však vydal ze své pozice správce hráč. Celé město – sám správce, jeho okolí, lesopán i vrchní kněz – jsou hráči. Organizace do tohoto zasahuje pouze zvenčí (viz článek o fungování města, který teprve vyjde). Proto – to, jak se ostatní hráči zachovají ve hře, je čistě na nich. Toleranční patent nikomu nezakazuje (myšleno systémově/neherně) hrát postavu věřící, sloužící jinému bohu či dokonce praktikující jiné náboženství z pozice kněze. Pokud máte kolem sebe „kult Temné ruky“, který pravidelně obětuje bytosti, a podaří se vám zůstat v utajení, můžete svou víru dál praktikovat. Nic vám pravidlově nepřikazuje tuto vyhlášku dodržovat. Ano – pravděpodobně při odhalení budete souzeni a perzekuováni představiteli města (a možná i gardou a dalšími institucemi), ale z pohledu hry je vše v pořádku.

Mluvíce o víře, uvedeme příklad situace, která se stát nesmí. Řekněme, že jste kněz/kněžka nějakého náboženství. Nemůžete si jen tak říct: „Jo, já jsem kněz Thorův a můj bůh je bohem blesku, takže „Artak Bárak!“ a máš to za dvě lehký, ty skřete!“. To je nedodržení pravidel hry. A takové prohřešky můžou ústit i k vyhoštění ze hry. Pro kněze existují jasná pravidla a zodpovědná osoba za ně je mistr kněz. Ten vám v případě potřeby stát se knězem a případně využívat nebeských sil k ovlivňování světa vysvětlí, jak tak činit. Existují pravidla pro kněžské povolání, které obsahují jasně popsané dovednosti. A ty, které jasně popsané nejsou, budou specifikovány mistrem (problematika rituálů apod.). Navíc, pokud chcete do hry přivést nové náboženství, kontaktujte přímo mistra kněze (viz záložka lidé).

Dalším příkladem může být fungování gardy. Garda je také ryze hráčská skupina. A tato skupina – většinou – jedná ve jménu města, které je také plné hráčů (a pouze hráčů). Pokud k vám přijde kdokoliv z gardy a řekne vám, ať mu odevzdáte všechny peníze, protože to je příkaz města – nemusíte to udělat! Pokud máte po ruce víc přátel, než přišlo gardistů, nic vám nebrání v tom se jim postavit. Současně se samozřejmě stavíte do pozice, kdy budete čelit většímu a většímu množství hráčů (neb v obecném měřítku je město hráčům prospěšné), ale z hlediska hry (resp. organizátorů) si můžete dovolit s gardou válčit. A třeba je postupně vyzabíjet. Stejně tak, pokud nějaká městská vyhláška káže zákaz přecházení mostu a tento most není dobře hlídán, …