2018 - "Vítězství a prohry - epilog politické linky 2017"

 

Velvyslanec Drei Al Nerul se, s pohledem na velkou mapu Tornelionu, uvelebil ve svém křesle. Pohledem přejel muže, kteří stáli okolo stolu, a kteří teď mlčky upírali svůj zrak přímo na něj. Vojáci, obchodníci, šlechtici a špioni. Výkvět Dahirské elity. Drei si pomalu nalil vodu z velkého džbánu a konečně protrhl ticho, které v místnosti panovalo.

„Tak jak se nám vyvíjí válka?“ zeptal se a důrazně zabodl pohled do mapy.

„Zdá se, že Skendsko-Arnské tažení vůči Gelreánu skončilo. Poté, co generál Arnim přesunul svou severní armádu do Odmulska se jarl Ottar rozhodl nepodstoupit další bitvu. Místo toho zvolil taktiku spálené země. Vyplenil Odmulsko a opustil ho.“

Drei zvedl pohled k Iklemovi, kapitánovi řádu pouštních škorpiónů, který na mapě zrovna odsouval skendskou vlaječku z Odmulska a nahradil jí tou Gelreánskou.

„Takže Ottar to konečně vzdal?“

„No spíše se strategicky rozhodl neriskovat další konfrontaci,“ odpověděl Iklem

„To jsem zvědav, jak to bude obhajovat před náčelníky jednotlivých klanů jako přízeň bohů, ale to už nějak dopadne…Inu dobrá. Co dál?“

„Další zprávy ze severu,“ promluvil Emrik, představený obchodnické gildy. „Ze dne na den padla Aurea ve prospěch Osensko-Bergenského městského svazu. Říká se, že šlo o palácový převrat. Začalo to smrtí místního zeměpána Gitona. Prý dostal darem zvláštní prsten a hned, jak si ho nasadil, tak zemřel. Následný převrat a příklon šlechty k městskému svazu proběhl až příliš rychle na to, aby to byla náhoda.“

„A Ingardonský řád se zmocnil Onerhaimu,“ poznamenal Marciot, špion z Osensko-Bergenského městského svazu ve službách Dahirského emirátu, kterého Drei neměl příliš v lásce.

 „Využili rozptýlení Skendské armády a udeřili. A prý udeřili velmi tvrdě. Zdá se, že, oproti původním předpokladům, to bude síla, se kterou, na severu, bude potřeba počítat.“

„No, rozhodně žijeme v zajímavých časech,“ řekl Drei a zamračil se na stůl s mapou. Pomalu vstal a zvedl z plánu figurku vyřezanou do podoby gryfa.

„A co Lathmor? Co dělá Nikodémus?“

„Zdá se, že pochopil, že se nejedná pouze o nějaké povstání rolníků, které rychle potlačí. Po několika porážkách přestal bezhlavě útočit na všechny strany. Uzavřel příměří s klanem Harsa a začal vyjednávat s Oskalonskou državou. Prý jim nabídl autonomii, jen když mu budou přísahat věrnost. Každopádně konsoliduje síly a vliv,“ odpověděl mu Emrik

„A zdá se, že není slepý ani ke vzdálenějšímu dění. Prý vyšle výpravu do Brožova,“ doplnil ho Marciot.

„Brožov…“ povzdechl si Drei. „ To je ten problém s těmito městskými systémy. Jejich starosta pojal za ženu jednu z našich princezen a při prvním náznaku nesnází jí odvrhl a prchl. A my nyní nemůžeme být naštvaní na Brožov, vtrhnout tam s armádou a podrobit si ho, jelikož podle nich to byl čin jednoho hanebného muže, od kterého se nyní město distancuje.“

„No - musíte uznat, že, ani z naší strany, to nebyla úplně čistá dohoda. Konec konců jsme o tom černokněžníkovi věděli a…“

„Ten ničema shrábnul naše zlato a zmizel a navíc ani nemáme komu tuhle urážku samotného Emíra oplatit!“ rozohnil se Drei

„Pouze do té doby, než bývalého starostu dopadne některý z našich lovců lidí. Odměna za jeho hlavu je více než štědrá,“ poznamenal klidně Iklem.

„Ano. Přesně tak. Však on Tornelion není tak velký, jak se někteří domnívají,“ řekl Drei a přelétl očima místnost. „Ještě něco?“

„Denardské velkoknížectví zabralo Kjerstadskou bažinu.“

Drei se zatvářil trochu zmateně a pak se zeptal: „Komu?“

„Nikomu. Jednalo se o terra nullius. Přímo tady,“ řek Emrik a ukázal prstem na mapu.

„No dobrá, ale proč?“

„Nejspíše proto, že mohli.“

„Snad alespoň tuší co dělají. Rozpínat se takhle směrem ke kapitule. Je to už vše? Tak tím končím dnešní zasedání.“